Bohuslav Raýman (1852-1910), badatel, učitel a organizátor vědy
Seznam autorů / List of Authors (pdf)
Resumé: Raýmanův fond v LA PNP obsahuje korespondenci, jejíž studium obohatilo naše znalosti o neznámé skutečnosti týkající se nejen života a díla českého chemika Bohuslava Raýmana, ale také dějin vědy v českých zemích a v Evropě a českých kulturních dějin. Dopisy obsažené v pozůstalosti svědčí o Raýmanových bohatých mezinárodních kontaktech se špičkovými evropskými vědci i o jeho spjatosti s českým kulturním prostředím. Z pozoruhodných zahraničních písemností upozorňuje práce mj. na dopisy německých chemiků F. A. Kekulé a E. Fischera, francouzských chemiků Ch. Friedela a Ch. A. Wurtze a podrobně se zabývá korespondencí s indickým chemikem Aghornathem Chattopadhyaya, která přinesla zcela nové poznatky k dějinám česko-indických vědeckých a kulturních styků. Pozornost je věnována i dopisům českých spisovatelů J. Vrchlického a K. Světlé, které svědčí o provázanosti vztahů mezi českými vědci a umělci. Písemnosti uchovávané ve fondu B. Raýmana nám představují tohoto chemika jako osobnost na svou dobu bezpochyby výjimečnou, vědce, který aktivně pěstoval mezinárodní svazky bez ohledu na politické a nacionalistické tlaky, i vlastence, který své vlastenectví projevoval snahou zasadit českou vědu a kulturu do mezinárodního kontextu.
Resumé: Personality of the Czech Chemist Bohuslav Raýman as Reflected in his Papers Kept at the Literary Archive of the Museum of Czech Literature
The papers of the Czech chemist Bohuslav Raýman in the Literary Archive of the Museum of Czech Literature contain correspondence whose investigation has enriched our knowledge by new facts related to the life and work of Raýman as well as history of science in the Czech Lands and the Czech cultural history. The letters in Raýman´s heritage indicate his rich international contacts with top-notch European and non-European scholars as well as his close relation to the Czech cultural environment. Among the noteworthy documents of non-Czech origin, the paper calls attention especially to the letters of the German chemists F. A. Kekulé and E. Fischer and the French chemists C. Friedel and C. Wurtz and elaborates in detail the correspondence with the Indian chemist Aghornath Chattopadhyaya, which offering entirely new knowledge, related to the history of Czech-Indian scientifi c and cultural contacts. Attention is also paid to the letters of the Czech writers J. Vrchlický and K. Světlá, which indicate strong links between the Czech scientists and artists. The documents kept in Raýman´s papers present him as an extraordinary personality of his time, scholar who actively nurtured international ties notwithstanding of some political and nationalistic pressures, and at the same time a patriot who expressed his patriotism in terms of efforts to incorporascience and culture in the international context. (Translated by Soňa Štrbáňová.)
Keywords: Bohuslav Raýman, history of chemistry, international contacts of Czech scCzech-Indian relations, Aghornath Chattopadhyaya.
Resumé: Bohuslav Raýman (1852-1910) je považován za zakladatele české organické chemie. Vedle vlastní významné práce ve svém oboru a na poli organizace české vědy proslul zejména jako vysokoškolský pedagog. Studie je věnována jeho profesorskému působení na Filozofické fakultě české Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze. Raýman vystudoval v letech 1872-1875 chemický odbor české Vysoké školy technické v Praze, v letech 1874-1878 absolvoval studijní pobyt v Bonnu a v Paříži. Od roku 1878 byl docentem české techniky v Praze. V roce 1886 se na filozofické fakultě české univerzity (v roce 1882 se dosud jednotná pražská univerzity rozdělila na českou a německou) podrobil rigoróznímu řízení a získal titul doktora filozofie. Bezprostředně po získání doktorské hodnosti požádal profesorský sbor Filozofické fakulty o udělení docentury. Tu získal v roce 1887. V roce 1890
se stal mimořádným a v roce 1897 řádným profesorem organické chemie. Na Filozofické fakultě vedl přednáky a cvičení zejména z organické chemie, podílel se však i na výuce chemie anorganické a vedl rovněž výuku pro budoucí farmaceuty. Až do roku 1905 souběžně pedagogicky působil i na české Vysoké škole technické. Raýman byl v akademickém roce 1902/1903 zvolen děkanem Filozofické fakulty a v následujícím roce zastával funkci proděkana. V době, kdy stál v čele fakulty, se významně zasloužil o výstavbu budov pro přírodovědecké obory fakulty, které byly vybudovány na pražském Albertově. Jednou z nich byla samostatná budova Chemického ústavu s oddělením organické chemie, v jeho čele stál Raýman až do své smrti. Během svého působení na pražské univerzitě Raýman vychoval stovky budoucích středoškolských učitelů, praktických chemiků a lékárníků. Ve studii jsou statisticky a typově analyzovány příklady těch, kteří se podrobili vědecké přípravě a dosáhli vědecké hodnosti. Řada z nich se věnovala učitelskému působení na českých vysokých a středních školách, další uplatnili získané zkušenosti v chemickém průmyslu i lékárnické praxi. Nejtalentovanější Raýmanovi žáci se stali asistenty v Chemickém ústavu Filozofické fakulty v Praze a později se habilitovali a získali profesury (Jiří Baborovský, František Plzák, Bohumil Kužma).
Resumé: Bohuslav Raýman and Prague University Bohuslav Raýman (1852-1910)
Raýman is considered to be the founding father of Czech organic chemistry. In addition to his own important work within his field and in the organization of Czech science he also found particular celebrity as a university teacher. This study focuses on his activities as a professor at the Czech Charles-Ferdinand University Faculty of Arts in Prague. From 1872 to 1875 Raýman read chemistry at the Czech Technical Institute in Prague and from 1874 to 1878 he went on study trips to Bonn and Paris. From 1878 he was an associate professor at the Czech Technical College in Prague. In 1886 he sat his viva voce examination at the Czech University Faculty of Arts (the previously undivided Prague University had divided into Czech and German Universities in 1882) and acquired the title of Doctor of Philosophy. As soon as he obtained his doctorate he applied to the faculty for a senior lectureship, which was awarded to him in 1887. In 1890 he became an associate professor and in 1897 a full professor of organic chemistry. At the Faculty of Arts he gave lectures and tutorials particularly in organic chemistry, though he was also involved in the tuition of inorganic chemistry and he offered tuition for future pharmacists. Until 1905 he concurrently taught at the Czech Technical College. In the 1902/1903 academic year Raýman was Dean at the Faculty of Arts and in the following year he held office as Vice-Dean. During the time that he headed the faculty he earned particular credit for the construction of Natural Science Department premises at Albertov in Prague. These included a separate building for the Chemistry Institute and the Organic Chemistry Department, which Raýman headed until his death. While working at Prague University, Raýman trained hundreds of future secondary school teachers, practical chemists and pharmacists. The study statistically and typologically analyses examples of those who underwent his scientific training and obtained an academic degree. Many of them became involved in teaching activity in Czech secondary schools and institutes of higher education, while others made use of the experience they had gained in the chemicals industry or in medical practice. Raýman's most talented pupils became assistants at the Faculty of Arts Chemistry Institute in Prague and later took a higher doctorate and obtained a professorship (e.g. Jiří Baborovský, František Plzák and Bohumil Kuma). (Translated by Melvyn Clarke.)
Keywords: Bohuslav Raýman, History of Charles University, chemistry teaching at Czech institutes of higher education.
Resumé: Studie pojednává o působení organického chemika B. Raýmana v přední české vědecké instituci České akademii věd a umění (ČAVU). Raýman se stal členem II. třídy ČAVU v říjnu 1890, téhož roku byl zvolen i tajemníkem této třídy a zůstal jím až do roku 1899, kdy se stal generálním sekretářem ČAVU. Funkci generálního sekretáře ČAVU vykonával až do své smrti v rovce 1910. Díky rozsáhlé vědecko-organizační činnosti patřil mezi nejvýznamnější představitele ČAVU. Svým působením přispěl k institucionalizaci české vědy a jejímu začlenění do mezinárodního kontextu. Součástí studie je ediční příloha, která obsahuje 13 vybraných dopisů B. Raýmana prezidentovi ČAVU Josefu Hlávkovi z let 1891-1907. Originály této korespondence jsou uloženy v osobním fondu J. Hlávky v Literárním archivu Památníku národního písemnictví v Praze.
Resumé: Bohuslav Raýman and the Czech Academy of Sciences and Arts
This study looks into the activities of the organic chemist B. Raýman in the leading Czech research institute, the Czech Academy of Sciences and Arts (CASA). Raýman became a member of the CASA Second Class in October 1890. That same year he was elected Secretary of this class, remaining in that position until 1899, when he became CASA General Secretary. He performed this function up until his death in 1910. Thanks to his extensive
scientific and organizational activities he was one of the most prominent CASA representatives. His activities helped to lay the institutional foundations for Czech science and its incorporation within the international context. The study includes a supplement containing thirteen selected letters from B. Raýman to CASA President Josef Hlávka from 1891 to 1907.The original correspondence is housed in the personal papers of Josef Hlávka at the Museum of Czech Literature Literary Archive in Prague.(Translated by Melvyn Clarke.)
Keywords: Bohuslav Raýman, the Czech Academy of Sciences and Arts, history of Czech science, organization of Czech science.
Resumé: Významný český organický chemik a organizátor přírodovědecké práce Bohuslav Raýman (1852-1910) si během let vytvořil určité teoretické koncepty vědecké práce. Ve známém sporu s profesorem fyziologie Františkem Marešem (1857-1942) o principy přírodovědeckého poznání (1901) zaujal pozice krajního empirismu: ve vědě jsou "fakta" vším. Přitom zdůrazoval jedním dechem jako základ současné vědy karteziánský racionální
mechanicismus. Ačkoliv byl teista, čímž se netajil, akceptoval darwinovský evolucionismus, dokonce v jeho radikální podobě aplikované na společnost. Rozpory mezi jeho jednotlivými koncepcemi lze vysvětlit jednak širokým obzorem Raýmanova pohledu na vědu a jeho otevřeností, jednak utilitárním využíváním jednotlivých koncepcí k boji proti svým protivníkům ve vědeckých institucích. V každém případě Raýmanovy vstupy do oblasti teorie vědy jsou spojeny i s chápáním vědy jako důležité složky naší civilizace a kultury a je třeba ocenit jejich šíři, byť nevytvářely ucelený a nerozporný systém, o který mu očividně ani nešlo.
Resumé: Raýman´s conception of science
The prominent Czech organic chemist and organizer of natural science work Bohuslav Raýman (1852-1910) formed some theoretical concepts for scientific work over the years. In a celebrated dispute with physiology professor Frantiek Mareš (1857-1942) on the principles behind knowledge of the natural sciences (1901) he adopted a position of extreme empricism: i.e. facts are everything in science, while stressing in the same breath the
Cartesian rational mechanism as the basis for modern-day science. Although he was atheist, which he did not conceal, he accepted Darwin's evolutionism, even in its radical form applied to society. The contradictions between these individual conceptions can be explained both in terms of the broad horizon of Raýman's view of science and its openness, and in terms of the utilitarian usage of individual conceptions in the struggle against his opponents in scientific institutions. In each case Raýman's contributions to the field of the theory of science are associated with his understanding of science as an important component in our civilization and culture and their breadth needs to be appreciated even if they did not form an integrated
contradiction-free system, which was evidently never his intention. (Translated by Melvyn Clarke.)
Keywords: Bohuslav Raýman (1852-1910), conception of science.
Resumé: Studie rozebírá české vysokoškolské učebnice fyzikální chemie: Raýmanovu Chemii theoretickou a z francouzštiny přeloženou Reychlerovu Chemii fysikální. Stručně pojednává o české fyzikální chemii do roku 1911. Pozornost je věnována i výuce fyzikální chemie na českých vysokých školách v letech 1882-1911. Profesor Raýman, výtečný organický chemik, nepatří k představitelům české fyzikální chemie, měl k ní však velmi kladný vztah. K článku jsou připojeny jako přílohy bibliografie českých fyzikálních chemiků F. Walda, O. Šulce, J. Baborovského a J. Šebora, fyziků B. Maška, V. Nováka a B. Kučery a matematika A. Pařízka.
Resumé: Czech physical chemistry under Bohuslav Raýman The Czech textbooks of physical chemistry namely Raýman's "Chemie theoretická" (Theoretical Chemistry) and Reychler's Théories physico-chimique translated into Czech as "Chemie fysikálná" (Physical chemistry) are analyzed. Also, the Raýman's scientific activity is described. In a word, the Czech physical chemistry till 1911 is dealt. The attention is devoted to the education in physical chemistry on the Czech university and technical university. Professor Raýman, an excellent organic chemist, is not being to representatives of Czech physical chemistry. The Raýman relation to this discipline was however decisively positive. (Translated by Jiří Jindra.)
Keywords: 1882-1911, Czech physical chemistry, B. Raýman, education on physical chemistry in Prague.
Resumé: Statistická data pro období 1953-1975 dokumentují nevyrovnané postavení žen a mužů v československé vědě. Muži získávali hodnosti kandidát věd a doktor věd mnohem častěji, z celkového počtu hodností kandidáta věd obdržely ženy ve sledovaném období 12,3%, z celkového počtu hodností doktor věd 2,2%. Ženy nacházely uplatnění nejčastěji v přírodních vědách (biologie, lékařské vědy, chemie). Alena Lengerová (1924-1979) byla významnou vědeckou pracovnicí, její výzkumné výsledky byly oceňovány doma i v zahraničí. V Ústavu experimentální biologie a genetiky SAV se specializovala především na imunologii a molekulární biologii. Napsala četné studie a články (více ne 100), v 60. letech 20. století přednášela na univerzitách ve Spojených státech amerických a byla členkou řady mezinárodních vědeckých institucí. Jako uznávaná odbornice byla zvána na kongresy a sympozia věnované imunologii a genetice po celém světě a na její práce se často odvolávají různé vědecké publikace.
Resumé: Woman in the science: Alena Lengerová
The statistical data of time period 1953-1975 document the uneven position women and men in in scientific positions in Czechoslovakia. Men gained candidacy positions and PhDs most often, women only obtained 12,3% of candidacy positions and 2, 2% PhDs in this period. Women found employment most often in the natural sciences (biology, medical science, chemistry). Alena Lengerova (1924-1979) was an important researcher, whose research was appreciated at home and abroad. She primarily worked in immunology and molecular biology at the Institute of Experimental Biology and Genetics of the Czechoslovak Academy of Sciences. She wrote numerous essays and articles (more than 100), gave the lectures at
universities in United States of America in the sixties and was a member of many international scientific institutions. As a respected expert in her branch, she was invited to congress and symposiums dealing with immulogy and genetics all over the word and her works were referenced frequently in various publications. (Translated by Marie Bahenská.)
Keywords: Alena Lengerová, the Academy of Sciences of the Czech Republic, natural sciences, the 20th century.
Resumé: Předkládaná edice obsahuje 13 dopisů, 2 vizitky a 1 ústřižek poštovního podacího lístku, které si mezi sebou vyměnili v letech 1904-1914 duchovní Augustin Kratochvíl (1865-1946), zabývající se moravskou vlastivědou, a profesor českých dějin Václav Novotný (1869-1932). Kratochvílova korespondence je uložena v osobním archivním fondu Václava Novotného v Masarykově ústavu a Archivu Akademie věd ČR, v. v. i., zatímco pouze jeden dopis Novotného se nachází v Moravském zemském archivu v torzovitém fondu Augustýn [!] Kratochvíl. Kratochvíl navázal kontakt s ivančickým rodákem Novotným v době, kdy se věnoval studiím k dějinám Ivančic. Vzájemně se informovali o svých dalších připravovaných historických pracích, které si po jejich vydání také vzájemně věnovali. Korespondence se dotýká nejen města Ivančice, ale také městyse Kamenice a dalších míst na Moravě.
Resumé: Correspondence between Augustin Kratochvíl and Václav Novotný
This edition presents 13 letters, 2 visiting-cards and 1 cutting of certificate of postinty, exchanged between priest engaged in Moravian homeland study Augustin Kratochvíl (1865-1846) and professor of Czech history Václav Novotný (1869-1932) from 1904 to 1914. Kratochvíl's correspondence is stored at the ASCR Archive among Václav Novotný's personal papers, while only one conserved Novotný's letter is stored at the Moravian Land Archive
among Augustýn [!] Kratochvíl's personal papers. Kratochvíl established a contact with the native of Ivančice Václav Novotný in the time, when
he was engaged in the studies related to the history of Ivančice. They both informed each other about their upcoming historical works, which they have been exchanging after their publication. The correspondence not only does concern the town Ivančice, but also the Moravian town Kamenice and other places in Moravia. (Translated by Václav Hankovec.)
Keywords: Augustin Kratochvíl, Václav Novotný, Czech history, Moravian homeland study, publications of correspondence.
320
2011
3
03/2
Přihlásit se 
Vše o nákupu