Rakouské kulturní fórum v Praze, Jungmannovo náměstí 18
- Přivítání: Andreas Schmidinger (ředitel Rakouského kulturního fóra v Praze)
- Úvodní slovo: Alexander Grubmayr (velvyslanec Rakouské republiky), Tomáš Kafka (Ministerstvo zahraničních věcí České republiky), Jindřich Fryč (Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky)
- Knižní prezentace a panelová diskuse s autory: Václav Šmidrkal, Ota Konrád, Hildegard Schmoller a Niklas Perzi
- Moderátor: Petr Brod
R.S.V.P. do 9. března 2020, tel.: +420 257 090 588, e-mail: marketa.braik@bmeia.gv.at
Filozofická fakulta Masarykovy Univerzity (zasedací místnost děkanátu, budova C, 2. patro), Arne Nováka 1
- Úvodní slovo
- O projektu a jeho výsledcích (Ota Konrád a Václav Šmidrkal)
- Kapitola „Převrat, transformace a evropská integrace“ (Hildegard Schmoller a Miroslav Kunštát)
- Diskuse
Staletí sousedství a víc než tři sta let strávených ve společném státě spojují Čechy a Rakušany – jeden lid dvou jazyků, nebo přeci jen nepřejícné bratrance? Předkládaná publikace přináší průřezové zamyšlení nad historií vzájemného soužití, odcizení či odcizování se, nezájmu a v neposlední řadě i konfliktů uplynulých dvou století. Dvacet sedm historiček a historiků z obou zemí zkoumá ve dvanácti přehledových kapitolách, co Čechy a Rakušany spojovalo, i co je dělilo. Netvoří přitom dva souběžné příběhy národních dějin, ale ukazují, jakým způsobem se určité fenomény zapsaly do dané společnosti. Na „jaro národů“ a revoluce let 1848/49 navázala ještě ve společném státě etapa postupného odcizování. Společně zažité, leč rozdílně prožité, i tak lze charakterizovat poslední desetiletí společného života v habsburské monarchii a za první světové války. Vztah Československa a (Německého) Rakouska, států nově vzniklých po roce 1918, poznamenaly vzájemná konkurence, nezájem, ale i spolupráce. Přes příslušnost k jiným státům a (po roce 1948) také k jiným blokům, existovaly nadále některé společné rysy. Po roce 1989 a pádu „železné opony“ však začaly vzájemnému dialogu dominovat konfliktní témata typu „Temelína“ či „Benešových dekretů“, a to i přes to, že oboustranné hospodářské, politické a kulturní kontakty byly nejužší od roku 1918. Kniha iniciovaná Stálou konferencí českých a rakouských historiků ke společnému kulturnímu dědictví (SKČRH) je příspěvkem k vzájemnému poznání a porozumění.
