Spuštěna interaktivní aplikace MemoMap Praha

Pátráte, co se za druhé světové války stalo ve vašem domě, vaší ulici nebo čtvrti? Jste badatel, který hledá data pro svůj výzkumný projekt? Chcete se studenty zkoumat dopad holokaustu na židovské obyvatele a na město?

MemoMap Praha promítá do prostoru města informace o osudech obětí holokaustu – lidech, kteří čelili pronásledování a segregaci z veřejného prostoru i společenského života a nakonec byli deportováni do ghett a vyhlazovacích táborů. MemoMap Praha navazuje na aplikaci MemoGIS Praha, kterou nejen obsahově doplňuje, ale jejíž funkcionalitu a design zásadně rozšiřuje. Staví na principu, že badatelem se může stát každý, a je otevřená pro vědecké i laické využití. Aplikace je přístupná nejen z domácího či školního počítače, ale také přímo při procházce městem prostřednictvím chytrých telefonů či tabletů.

Před druhou světovou válkou v Praze žilo téměř čtyřicet tisíc Židů. V důsledku vyhnání z pohraničí a pronásledování jejich počet dočasně ještě stoupl. V MemoMap Praha mohou uživatelé prostřednictvím mapy zkoumat jejich osudy i interakci s veřejným prostorem. Jednotlivé typy dat jsou rozděleny do tzv. vrstev, mezi kterými mohou uživatelé libovolně přepínat.

Vrstva „Bydliště Židů v době okupace“ obsahuje více než osm tisíc adres, na nichž v době protektorátu žili židovští obyvatelé. Po kliknutí na konkrétní adresu se zobrazí nejen souhrnný počet židovských obyvatel a statistika jejich osudů v době okupace, ale také jména a fotografie obětí, včetně odkazu na detailní informace na portálu holocaust.cz. Tato data pocházejí z Databáze obětí spravované Institutem Terezínské iniciativy. Prostřednictvím časové osy je možné sledovat postupné „mizení“ židovských obyvatel v důsledku deportací do ghett a koncentračních táborů. Aplikace tak přibližuje destrukci jazykově, etnicky a nábožensky rozmanité společnosti v Praze.

Prostřednictvím vrstvy „Zakázaná místa“ můžeme názorně sledovat vyloučení Židů z veřejného prostoru. Seznam těchto míst vychází z dobových nařízení a jejich obrysy se řídí historickou mapou z roku 1938. Vrstva „Incidenty“ umožňuje zkoumat interakci pronásledovaných s ostatními obyvateli, protektorátní policií a okupačními úřady v prostoru města a zároveň jejich jednání a vzdor tváří v tvář vylučování ze společnosti. Zhruba 1 700 případů zjištěných z dokumentů pražské policie ukazuje zejména situace, kdy se Židé dostali do konfliktu kvůli porušování protižidovských předpisů a nařízení. Uživatelé MemoMap Praha mohou například zjistit, která nařízení byla porušována nejčastěji, na kterých místech docházelo ke kontrolám a zatčením, a která nařízení působila židovským obyvatelům největší problémy.

Vrstva „Místa paměti“ je věnována pomníkům a památníkům, které připomínají oběti holokaustu v dnešním veřejném prostoru. Obsahuje data o tzv. Kamenech zmizelých (Stolpersteine), umístěných na chodnících před domovy obětí. Ty se mohou lišit od bydlišť před deportací, do nichž byli Židé nuceni se přestěhovat.

V současné době připravujeme k publikaci obdobnou aplikaci pro město Pacov. Doufáme, že v dalších letech přidáme další místa a nové funkce.

Aplikaci MemoMap Praha vytvořil Masarykův ústav a Archiv Akademie věd ČR jako službu českého uzlu Evropské infrastruktury pro výzkum holokaustu (EHRI). Ten je součástí infrastruktury LINDAT/CLARIAH-CZ, která je plně podporována Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky v rámci programu „velkých výzkumných infrastruktur“. Příprava dat a vytvoření nového softwaru byly dále možné díky podpoře Nadačního fondu obětem holokaustu a programu Strategie AV21 Město jako laboratoř změny.