Podcast (Ne)bezpečná věda
Vztah mezi vědou, politikou a bezpečností se stává stále aktuálnějším tématem. Nový podcast s názvem (Ne)bezpečná věda přináší unikátní pohled na roli vědy v současných geopolitických souvislostech s důrazem na vliv Číny a její vztah k demokratickému světu.
Sedmidílná minisérie zkoumá otázky propojení vědy, diplomacie a bezpečnosti prostřednictvím rozhovorů s předními odborníky. Na vzniku podcastu se podíleli Doubravka Olšáková z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR a Ondřej Klimeš z Orientálního ústav AV ČR. Podcasty vznikly v rámci programu Identity ve světě válek a krizí Strategie AV21, který společně koordinují Etnologický ústav AV ČR a Masarykův ústav a Archiv AV ČR.
Jednotlivé díly podcastu si lze poslechnout na YouTube nebo na Spotify.
Díl 1: Východ, západ, jih, sever i střed – strana vede vše
Jak se dělá věda v Si Ťin-pchingově době a pod dozorem Komunistické strany Číny? Existují jakási „pravidla bezpečného provozu“ ve vztahu k českých vědců k této zemi? Dá se v případě čínského hospodářského systému mluvit o „státním kapitalismu“? A co si máme představit pod pojmem „Společenství sdíleného osudu lidstva“?
Díl 2: Čína a Tchaj-wan jako soupeři – včera, dnes a zítra
Kdo je legitimním nástupcem meziválečné Číny - komunistický stát vedený Si Ťin-Pchingem nebo demokratický ostrov Tchaj-wan? V roce 1945 při vzniku OSN zastupovala Čínu vláda čínské národní strany „Kuomintang“ v čele se svým vůdcem Čankajškem, která se později stáhla na Tchaj-wan. Proč počátkem 70. let ztratila Čínská republika své postavení v OSN ve prospěch čínských komunistů a kontinentální Číny? Co znamenají výhrůžky dnešní Číny, že má právo se s ostrovem „znovusjednotit“? A jak v dnešní době probíhá spolupráce českých sinologů z pobočky Orientálního ústavu AV ČR na Tchaj-wanu s tamními vědeckými institucemi, jako je Academia Sinica v Taipei?
Díl 3: Koupí si nás Čína všechny?
Proč rok 1989 neznamenal v Číně obrat k demokracii tak jako ve střední a východní Evropě? Proč Západ tak špatně vyhodnotil vývoj Číny po roce 1989? Jak se postupně utužoval dohled čínských komunistů nad západními firmami v Číně a jak se euroatlantický svět stal postupně na Číně závislým? Od jaké doby začíná průmyslová, kybernetická a vědecká špionáž Číny vůči západnímu světu? A jakou roli v těchto procesech hraje akademická sféra – čínská, evropská i americká? Proč se Čína při získávání spolupracovníků ve svobodném světě zaměřuje spíš na jednotlivce než na akademické instituce? A co bychom měli vědět o takzvaném „systém sociálního kreditu“?
Díl 4: Čínská kulturní diplomacie: proč nejsou Konfuciovy instituty žádný „Goethe institut“?
Čínská „soft power“ byla vždycky velmi tvrdá a jejím cílem je „vyprávět správně čínský příběh“. Platí to i pro Konfuciovy instituty, svého času velmi rozšířené instituce napojené na mnoho západních univerzit. Proč je nutné je považovat za propagandistický nástroj a na akademickou půdu nepatří? Jak funguje tchajwanská Chiang Ching-kuova nadace? Proč se kulturní diplomacie čím dál víc stává otázkou bezpečnosti? Mimochodem, víte, že jedno z mála mezinárodních sinologických center této nadace působí při Univerzitě Karlově?
Díl 5: Čínská „zdravotní diplomacie“. Co všechno nám ukázal Covid?
Jak chápat čínskou vědeckou diplomacii? Jaké dopady mělo vládnutí čínských komunistů na rozšíření pandemie koronaviru v roce 2020? Jak vypadaly pokusy čínské strany o alternativní „zdravotní diplomacii“ v Česku? Jak se liší etické zásady při medicínském výzkumu v Číně a u nás? A proč je i tradiční čínská medicína jedním z klíčových vlivových nástrojů Číny ve světě?
Díl 6: Tchaj-wan je královstvím mikročipů. Je to šance i pro českou vědu a inovační diplomacii?
USA i Evropa v posledních letech činí důležité kroky k ukončení závislosti na Číně. V roce 2022 Joe Biden podepsal zákon Chips and Science Act, který se zaměřuje na americkou výrobu mikročipů a všemožnou podporu výzkumu v této oblasti, problematiku dodavatelských řetězců, podpor, dotací a daňových úlev. Evropa zareagovala vlastní zákonnou normou – jaká je její účinnost? Jak demokratický svět spolupracuje s Tchaj-wanem, světovou jedničkou ve výrobě mikročipů? Mohou být čínské elektromobily bezpečnostní hrozbou? A proč by si politici rozhodně neměli pořizovat Tik Tok?
Díl 7: Jak žít se „systémovým rivalem“? A máme šanci ubránit vědu ve službách demokracie?
Jaká jsou pravidla pro vědeckou práci v duchu zásad bezpečného, transparentního, a přitom všem zemím otevřeného vědeckého výzkumu? Jak těžké je tyto zásady kodifikovat a jak jsme v tomto směru daleko v Česku? Co omezuje čínské inovační schopnosti a proč v Číně stále přituhuje vědecká cenzura a kontrola komunistické strany nad vědci? Jak se dá pracovat na projektech, které vyžadují terénní výzkum v Číně, v Tibetu nebo v sousedním Nepálu? A co může česká vědecká komunita udělat pro to, aby náš výzkum zůstal ve službách svobody a demokratického světa, a nesklouzl k posluhování autoritářským režimům?