K dějinám správního soudnictví na českém území
Veřejná správa činí v lidském životě mnoho rozhodnutí – ať už se týkají škol pro děti, stavebních povolení, či daní. Klíčovým prvkem právního státu je tudíž existence instituce, na kterou se občan může obrátit, když si myslí, že veřejná správa nezákonně zasáhla do jeho práv. Od roku 1876 k tomu slouží správní soudy. Na přehledu jejich historie spolupracují Akademie věd ČR a Nejvyšší správní soud.
Dějiny správního soudnictví na českém území ukazují, jak se v různých politických obdobích proměňovala možnost jednotlivce bránit se vůči rozhodnutím veřejné správy.
„V tomto smyslu tak nejde pouze o historii jednoho soudu, ale také o dějiny vztahu občana a státu, právní ochrany a proměny veřejné moci,“ říká Rudolf Kučera, ředitel Masarykova ústavu a Archivu AV ČR.
Masarykův ústav a Archiv AV ČR spolupracuje s Nejvyšším správním soudem na přípravě kolektivní monografie věnované dějinám správního soudnictví v českých zemích a na Slovensku od 19. století do současnosti. Projekt je nyní smluvně ukotven a hlavní rukopis by měl být dokončen do 30. června 2027; následovat bude redakční a lektorská fáze.
„Správní soudnictví, tedy nyní krajské soudy a Nejvyšší správní soud, je ústavní instituce a instituce má mít historickou paměť a být si vědoma svých kořenů,“ říká Karel Šimka, předseda Nejvyššího správního soudu. „Publikace zahrne období od předlitavského správního soudnictví až po dnešek, tento úkol jsme svěřili více lidem po jednotlivých částech odpovídajících příslušným historickým obdobím. Pro starší dějiny správního soudnictví jsme vyhodnotili jako nejlepší volbu Masarykův ústav a Archiv AV ČR. Těšíme se, co se nalezne v archivech, a jaký obraz o starších dějinách správního soudnictví z těchto dokumentů vystoupí.“
„Spolupráce s Nejvyšším správním soudem je ukázkovým příkladem toho, jak může být historický výzkum našeho ústavu relevantní pro klíčové státní instituce. Znalost mechanismů, kterými se utvářela ochrana práv jednotlivce, je totiž naprosto zásadní pro porozumění a obranu demokratických hodnot a principů právního státu,“ říká Rudolf Kučera.
Úpravy vágních zákonů
Moderní správní soudnictví se v českých zemích začalo formovat v souvislosti s předlitavským Správním soudním dvorem, jehož právní základ položil zákon z roku 1875. Masarykův ústav a Archiv AV ČR pokrývá období do zániku tehdejšího Nejvyššího správního soudu v roce 1952. Další část, živoření správního soudnictví v komunistickém režimu, pokusy o obnovu a posledních skoro 40 let demokratického správního soudnictví, mají na starosti jiní badatelé
„Zákony bývaly nejasné a někdy i úmyslně, když zákonodárce sám nevěděl nebo politická situace byla příliš výbušná. Správní soud pak musel vágnost vysvětlit, zpřesnit a rozhodnout,“ doplňuje Martin Klečacký z Masarykova ústavu a Archivu AV ČR, hlavní editor připravované knihy. „Občas to bylo takové přenášení odpovědnosti z politické reprezentace na soudce, který prostě musel říci ano, nebo ne.“
Dobře to dosvědčuje tzv. Lex Perek z roku 1905, který se týkal mimo jiné přijímání dětí do škol podle vyučovacího jazyka a národnosti. Právě zde musel správní soud řešit praktické otázky, které zákon ponechával nejasné: podle čeho určit národnost dítěte, jakou váhu má znalost jazyka, přání rodičů nebo výsledek úředního šetření. Ve své době šlo o rozhodnutí téměř revoluční, protože soud v politicky mimořádně citlivé otázce národnostního školství stanovil hranice toho, co může správa při rozhodování zohlednit a jak musí svůj postup odůvodnit.
Desetitisíce rozhodnutí
Vědci a vědkyně musí projít desítky tisíc soudních nálezů a najít v nich takové, které byly ve své době revoluční, nebo se dokonce propsaly až do současnosti.
Součástí práce je rozsáhlý archivní výzkum včetně přípravy biogramů významných osobností správního soudnictví a podkladů pro obrazovou přílohu. Badatelé budou využívat například také fondy vídeňského Verwaltungsgerichtshofu s velmi cennými materiály nebo Rakouského státního archivu. Tyto materiály umožňují, aby se badatelé seznámili nejen s institucionálním vývojem správního soudnictví, ale také s jeho každodenním fungováním, osobnostmi soudců a širší rolí správního soudu při ochraně práv jednotlivce vůči veřejné správě.
Foto: Nejvyšší správní soud
