Význam staročeského biblického překladu v hlaholské bibli Vyšebradské pro dějiny čes.jazyka a literatury rozpoznal jasnozřivě před 200 léty genius J.Dobrovského, významné studie o staročeských textech emauzských hlaholášů sepsali mj. J.Vajs, F.Ryšánek aV.Kyas. Texty samy zůstaly většinou nevydány. Navrhovatelka postupně vydala a kriticky zhodnotila všechny fragmenty 14.-15.stol. - Pasionál, Comestor, Legendu aureu i zlomky biblické. Text nejrozsáhlejší a badatelsky nejdůležitější, bible Vyšebrodská z r.1416, zůstává bohemistům, biblistům i kulturním historikům neznalým hlaholice uzavřen. Navrhovatelka z něho zpracovala lexikální varianty pro Kyasovu pětidílnou edici nejstarší staročeské bible. Právě k této edici a k edici české řady biblí v souboru Biblia Slavica (Paderborn) by edice České bible hlaholské tvořila potřebný doplněk . Přepis 258 čtyřsloupcových folií by představoval 1032 stran, úvodní studie 30-50 stran. Splnilo by se přání Dobrovského:'Es ware zu wunschen, dass sich jemand die Muhe nah
