Migrace a my: Mobilita, uprchlictví a hranice v perspektivě humanitních věd (MyGRACE)

Řídící orgán operačního programu: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

Projekt přinese interdisciplinární synergii do výzkumu o migraci a uprchlictví v České republice. V pěti úzce propojených a vzájemně se doplňujících výzkumných záměrech zkoumá lidi v pohybu z perspektivy literární vědy a kulturních studií, etnologie a antropologie, historie a za použití digitálních metod. Kriticky a novým způsobem studuje exil, rasu a jazyk u současných migrantů, vliv států na transnacionální migraci, dějiny pracovní migrace a hranice.

Migrace představuje pro Českou republiku a současný svět klíčovou výzvu, jež má a i v budoucnosti si podrží vliv na společenskou soudržnost a odolnost, vymezení občanství, fungování demokratických politických systémů a bezpečnost. Dlouhodobé migrační tlaky na hranicích Evropské unie a uvnitř ní, jež vyvrcholily „krizí“ v roce 2015, a milióny uprchlíků z napadené Ukrajiny ukázaly různé podoby reakcí na (nucenou) migraci. Po dlouhém období, v němž se zdály být pouze marginální, se migrace a uprchlictví v českém veřejném prostoru staly jedním z centrálních témat. Zároveň se ukázala obtížnost a nepřipravenost vést společenskou a politickou debatu o tomto komplexním předmětu informovaně, na základě vědeckých poznatků, a s otevřeností pro různé názory. Postoje vůči migraci jsou vždy také vyjádřením vztahu k vlastní společnosti a součástí konstrukce její identity a hranic: naopak bez zahrnutí migrace nelze kvalifikovaně hovořit o řadě aspektů věcí veřejných.

Cílem projektu je prostřednictvím inovativního výzkumu a interdisciplinární spolupráce přinést novou kvalitu poznání o různých formách migrace a jejích dopadech pro společnost z perspektivy humanitních věd. Zároveň doplňuje podstatně silnější základnu v oblasti sociologického a ekonomického výzkumu a zdůrazňuje nutnost humanitněvědního vkladu do vědecké i veřejné debaty o migraci. Zvládnutí výzev migrace proto zahrnuje nejen znalost motivů, směrů a forem migrace, či konkrétní migrační a uprchlické politiky, ale také pochopení role fenoménu migrace ve veřejných diskursech a ve formování kolektivních identit. V projektu bude zkoumáno, jak je migrace překládána ve slova a významy a jak se různé formy vymezování vůči cizím a rasismus projevují v debatě a rozhodnutích o lidech v pohybu. Konceptuálně se projekt opírá o inkluzivní pojetí migračních a uprchlických režimů, jež zahrnuje nejen státy a velké humanitární organizace, mezinárodní konvence a normy, ale také vlastní jednání a rozhodování (agenci) lidí v pohybu a kulturní reprezentace, jež této zkušenosti připisují smysl.

Časové i geografické rozpětí projektu otvírá nové, širší souvislosti výzkumu o migraci. Zaměřuje se na období od dvacátého století (v případě potřeby s cílenými přesahy do konce 19. století) až do současnosti. Tento časový rámec umožní sledování kontinuity a diskontinuity v přístupech k migraci v době formování moderních národních států (ve středovýchodní Evropě a v postkoloniálním prostoru), ale také v době utváření mezinárodních institucí a norem. Zároveň je analyzována migrace v době proměňujících se možností komunikace a technických a infrastrukturních nástrojů mobility, ale také snahy o její kontrolu, regulaci a omezení. Významné je rovněž zahrnutí období státního socialismu a postkomunistické transformace. Projekt touto konstrukcí zároveň reaguje na časté výzvy k obohacení výzkumu o migraci zaměřeného na současnost o historický rozměr.

Z hlediska geografického projekt kombinuje a propojuje odlišná měřítka analýzy, od globálních, přes Českou republiku až po lokální. Vychází z poznání, že migraci do a z českých zemí není možné zkoumat bez zahrnutí souvislostí a přímých spojnic na globální úrovni, ani bez reflexe metodologických podnětů vycházejících z celosvětového výzkumu o migraci a uprchlících. Navíc projekt zaměřením na migraci a uprchlictví v českých zemích a v širším prostoru od středovýchodní Evropy až po východní Asii překračuje časté zaměření na „Západ“ jako prostor imigrace. Tyto regiony jsou často paušálně chápány jako místa, z nichž lidé – kvůli chudobě, politickému útlaku či etnickým konfliktům a čistkám – odcházejí, nikoli jako kulturní a politický prostor imigrace, ochrany, rehabilitace a integrace a společenského vyjednávání o migraci.

Propojení a aktivní spolupráce přes oborové hranice se odráží v otázkách, metodách a struktuře projektu. První dva výzkumné záměry analyzují migraci a migrační režimy zespodu a zaměřují se na zkušenost, vnímání, sítě a hlasy migrantů a uprchlíků samotných.

Výzkumný záměr 1 zkoumá zkušenost exilu, jež dodnes významným způsobem ovlivňuje vnímání uprchlictví jako útěku kvůli politickému pronásledování ve vlasti a obnovení národního kulturního a politického prostoru v zahraničí. Oborově vychází z literární vědy v interdisciplinární spolupráci s kulturními studiemi, historií a migračními studiemi.

Výzkumný záměr 2 naopak rekonstruuje hlasy a subjektivity neznámých migrantů do České republiky. V rozhovorech s migranty, kteří jsou s ohledem na svou barvu pleti a další znaky konstruováni jako odlišní, a na základě diskurzů o nich je zde analyzována role rasy a jazyka v postojích k migraci. Oborově je výzkumný záměr 2 zakotvený v antropologii a etnografii, v interdisciplinárním spojení s lingvistikou, migračními studiemi, literární vědou a historií.

Výzkumný záměr 3 se naopak na migraci dívá z perspektivy státu a jeho snahy o kontrolu migrace, a to i za vlastními hranicemi, čímž rozšiřuje dosavadní výzkum o transnacionální migraci. Oborově se opírá o orientalistiku ve spojení s historií, antropologií a literární vědou. Pracovní migrace a její vztah k uprchlictví je jednou z klíčových otázek současných migračních politik.

Výzkumný záměr 4 novým způsobem zkoumá historii migrace za prací ve spojení s občanstvím a zároveň se připojuje k nově se otevírající odborné debatě o vztahu mezi pracovní migrací a uprchlictvím. Metody historiografie jsou zde obohacovány migračními studiemi, antropologickými přístupy a digitální kartografií.

Bez hranic a procesu hraničení, jež zkoumá výzkumný záměr 5, nelze pochopit vztah k „Druhým“, k migrantům a uprchlíkům a sociální i kulturní praxi jejich ne/přijímání. Na tato témata nahlíží z perspektivy kulturních studií s intersdisciplinárními podněty z historie, literární vědy a orientalistiky.

Klíčová témata, koncepty a metody vycházejí ze snahy o překonání „metodologického nacionalismu“ ve výzkumu o migraci a podporují transnacionální pohledy, v nichž je stát jen jedním z aktérů migračních režimů, přičemž významnou roli hraje i vlastní jednání a rozhodování migrantů a uprchlíků tak, aby nebyli pouze „vyslanci bez hlasu“ (speechless emissaries). Projekt staví kromě jiného na antropologickém výzkumu, metodách orální historie, využití egodokumentů a nových přístupech k alternativním pramenům, například peticím a odvoláním migrantů a uprchlíků a dalších aktérů. Poznání lidské migrace není úplné bez souvislostí s mobilitou v jejích různých formách a materialitách včetně myšlenek, ideologií a programů, financí a ekonomických produktů, stejně jako materiálních objektů, dokumentů, archivů a uměleckých děl. Projekt přispěje též ke studiu migrace znalostí a zkušenosti (migration of knowledge). Jazyk hraje v chápání migrace a migrantů, ve veřejné debatě a politikách státu či humanitárních organizací konstitutivní roli. Všechny výzkumné záměry z různých perspektiv zkoumají roli jazyka v konstrukci kategorií třídící lidi v procesu migrace. Za použití konceptuální historie (historické sémantiky) a lingvistických antropologických přístupů projekt usiluje o pochopení jazykových nástrojů a historie pojmů jako migrant, emigrant, exil, uprchlík nebo pracovní migrant apod. Všechny výzkumné záměry také spojuje pozornost věnovaná genderu ve zkušenosti migrantů a uprchlíků i ve veřejném vnímání lidí v pohybu. Zkoumány budou genderové role v každodennosti migrace, jako součásti osobních a rodinných migračních strategií, a s využitím intersekcionálních pohledů budou analyzovány nerovnosti, hierarchie, stejně jako genderově podmíněná marginalizace či „neviditelnost“ některých aktérů.

Výsledky projektu podpoří informovanou debatu o veřejných politikách, zpravodajství v médiích a nové didaktické přístupy ve vzdělávání v ČR. Nedílnou součástí projektového záměru je rozvíjení potenciálu pro aplikaci jeho výsledků ve vzdělávání, archivech a muzeích a veřejných politikách a obohacení poznatků a odborných i veřejných debat o přechodu k imigrační společnosti v ČR i v Evropě.