cart
0

Migrace a my: Mobilita, uprchlictví a hranice v perspektivě humanitních věd (MyGRACE)

Provider
ESIF
Project code
CZ.02.01.01/00/23_025/0008741
Project type
Operační program Jan Amos Komenský (OP JAK)
Year of start
2025
Year of completion
2028
Researcher in MÚA
Nikola Tohma
Beneficiary
Ústav pro českou literaturu AV ČR
Participants
Etnologický ústav AV ČR; Masarykův ústav a Archiv AV ČR; Orientální ústav AV ČR; Ostravská univerzita

Řídící orgán operačního programu: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

Projekt přinese interdisciplinární synergii do výzkumu o migraci a uprchlictví v České republice. V pěti úzce propojených a vzájemně se doplňujících výzkumných záměrech zkoumá lidi v pohybu z perspektivy literární vědy a kulturních studií, etnologie a antropologie, historie a za použití digitálních metod. Kriticky a novým způsobem studuje exil, rasu a jazyk u současných migrantů, vliv států na transnacionální migraci, dějiny pracovní migrace a hranice.

Migrace představuje pro Českou republiku a současný svět klíčovou výzvu, jež má a i v budoucnosti si podrží vliv na společenskou soudržnost a odolnost, vymezení občanství, fungování demokratických politických systémů a bezpečnost. Dlouhodobé migrační tlaky na hranicích Evropské unie a uvnitř ní, jež vyvrcholily „krizí“ v roce 2015, a milióny uprchlíků z napadené Ukrajiny ukázaly různé podoby reakcí na (nucenou) migraci. Po dlouhém období, v němž se zdály být pouze marginální, se migrace a uprchlictví v českém veřejném prostoru staly jedním z centrálních témat. Zároveň se ukázala obtížnost a nepřipravenost vést společenskou a politickou debatu o tomto komplexním předmětu informovaně, na základě vědeckých poznatků, a s otevřeností pro různé názory. Postoje vůči migraci jsou vždy také vyjádřením vztahu k vlastní společnosti a součástí konstrukce její identity a hranic: naopak bez zahrnutí migrace nelze kvalifikovaně hovořit o řadě aspektů věcí veřejných.

Cílem projektu je prostřednictvím inovativního výzkumu a interdisciplinární spolupráce přinést novou kvalitu poznání o různých formách migrace a jejích dopadech pro společnost z perspektivy humanitních věd. Zároveň doplňuje podstatně silnější základnu v oblasti sociologického a ekonomického výzkumu a zdůrazňuje nutnost humanitněvědního vkladu do vědecké i veřejné debaty o migraci. Zvládnutí výzev migrace proto zahrnuje nejen znalost motivů, směrů a forem migrace, či konkrétní migrační a uprchlické politiky, ale také pochopení role fenoménu migrace ve veřejných diskursech a ve formování kolektivních identit. V projektu bude zkoumáno, jak je migrace překládána ve slova a významy a jak se různé formy vymezování vůči cizím a rasismus projevují v debatě a rozhodnutích o lidech v pohybu. Konceptuálně se projekt opírá o inkluzivní pojetí migračních a uprchlických režimů, jež zahrnuje nejen státy a velké humanitární organizace, mezinárodní konvence a normy, ale také vlastní jednání a rozhodování (agenci) lidí v pohybu a kulturní reprezentace, jež této zkušenosti připisují smysl.

Časové i geografické rozpětí projektu otvírá nové, širší souvislosti výzkumu o migraci. Zaměřuje se na období od dvacátého století (v případě potřeby s cílenými přesahy do konce 19. století) až do současnosti. Tento časový rámec umožní sledování kontinuity a diskontinuity v přístupech k migraci v době formování moderních národních států (ve středovýchodní Evropě a v postkoloniálním prostoru), ale také v době utváření mezinárodních institucí a norem. Zároveň je analyzována migrace v době proměňujících se možností komunikace a technických a infrastrukturních nástrojů mobility, ale také snahy o její kontrolu, regulaci a omezení. Významné je rovněž zahrnutí období státního socialismu a postkomunistické transformace. Projekt touto konstrukcí zároveň reaguje na časté výzvy k obohacení výzkumu o migraci zaměřeného na současnost o historický rozměr.

Z hlediska geografického projekt kombinuje a propojuje odlišná měřítka analýzy, od globálních, přes Českou republiku až po lokální. Vychází z poznání, že migraci do a z českých zemí není možné zkoumat bez zahrnutí souvislostí a přímých spojnic na globální úrovni, ani bez reflexe metodologických podnětů vycházejících z celosvětového výzkumu o migraci a uprchlících. Navíc projekt zaměřením na migraci a uprchlictví v českých zemích a v širším prostoru od středovýchodní Evropy až po východní Asii překračuje časté zaměření na „Západ“ jako prostor imigrace. Tyto regiony jsou často paušálně chápány jako místa, z nichž lidé – kvůli chudobě, politickému útlaku či etnickým konfliktům a čistkám – odcházejí, nikoli jako kulturní a politický prostor imigrace, ochrany, rehabilitace a integrace a společenského vyjednávání o migraci.

Propojení a aktivní spolupráce přes oborové hranice se odráží v otázkách, metodách a struktuře projektu. První dva výzkumné záměry analyzují migraci a migrační režimy zespodu a zaměřují se na zkušenost, vnímání, sítě a hlasy migrantů a uprchlíků samotných.

Výzkumný záměr 1 zkoumá zkušenost exilu, jež dodnes významným způsobem ovlivňuje vnímání uprchlictví jako útěku kvůli politickému pronásledování ve vlasti a obnovení národního kulturního a politického prostoru v zahraničí. Oborově vychází z literární vědy v interdisciplinární spolupráci s kulturními studiemi, historií a migračními studiemi.

Výzkumný záměr 2 naopak rekonstruuje hlasy a subjektivity neznámých migrantů do České republiky. V rozhovorech s migranty, kteří jsou s ohledem na svou barvu pleti a další znaky konstruováni jako odlišní, a na základě diskurzů o nich je zde analyzována role rasy a jazyka v postojích k migraci. Oborově je výzkumný záměr 2 zakotvený v antropologii a etnografii, v interdisciplinárním spojení s lingvistikou, migračními studiemi, literární vědou a historií.

Výzkumný záměr 3 se naopak na migraci dívá z perspektivy státu a jeho snahy o kontrolu migrace, a to i za vlastními hranicemi, čímž rozšiřuje dosavadní výzkum o transnacionální migraci. Oborově se opírá o orientalistiku ve spojení s historií, antropologií a literární vědou. Pracovní migrace a její vztah k uprchlictví je jednou z klíčových otázek současných migračních politik.

Výzkumný záměr 4 novým způsobem zkoumá historii migrace za prací ve spojení s občanstvím a zároveň se připojuje k nově se otevírající odborné debatě o vztahu mezi pracovní migrací a uprchlictvím. Metody historiografie jsou zde obohacovány migračními studiemi, antropologickými přístupy a digitální kartografií.

Bez hranic a procesu hraničení, jež zkoumá výzkumný záměr 5, nelze pochopit vztah k „Druhým“, k migrantům a uprchlíkům a sociální i kulturní praxi jejich ne/přijímání. Na tato témata nahlíží z perspektivy kulturních studií s intersdisciplinárními podněty z historie, literární vědy a orientalistiky.

Klíčová témata, koncepty a metody vycházejí ze snahy o překonání „metodologického nacionalismu“ ve výzkumu o migraci a podporují transnacionální pohledy, v nichž je stát jen jedním z aktérů migračních režimů, přičemž významnou roli hraje i vlastní jednání a rozhodování migrantů a uprchlíků tak, aby nebyli pouze „vyslanci bez hlasu“ (speechless emissaries). Projekt staví kromě jiného na antropologickém výzkumu, metodách orální historie, využití egodokumentů a nových přístupech k alternativním pramenům, například peticím a odvoláním migrantů a uprchlíků a dalších aktérů. Poznání lidské migrace není úplné bez souvislostí s mobilitou v jejích různých formách a materialitách včetně myšlenek, ideologií a programů, financí a ekonomických produktů, stejně jako materiálních objektů, dokumentů, archivů a uměleckých děl. Projekt přispěje též ke studiu migrace znalostí a zkušenosti (migration of knowledge). Jazyk hraje v chápání migrace a migrantů, ve veřejné debatě a politikách státu či humanitárních organizací konstitutivní roli. Všechny výzkumné záměry z různých perspektiv zkoumají roli jazyka v konstrukci kategorií třídící lidi v procesu migrace. Za použití konceptuální historie (historické sémantiky) a lingvistických antropologických přístupů projekt usiluje o pochopení jazykových nástrojů a historie pojmů jako migrant, emigrant, exil, uprchlík nebo pracovní migrant apod. Všechny výzkumné záměry také spojuje pozornost věnovaná genderu ve zkušenosti migrantů a uprchlíků i ve veřejném vnímání lidí v pohybu. Zkoumány budou genderové role v každodennosti migrace, jako součásti osobních a rodinných migračních strategií, a s využitím intersekcionálních pohledů budou analyzovány nerovnosti, hierarchie, stejně jako genderově podmíněná marginalizace či „neviditelnost“ některých aktérů.

Výsledky projektu podpoří informovanou debatu o veřejných politikách, zpravodajství v médiích a nové didaktické přístupy ve vzdělávání v ČR. Nedílnou součástí projektového záměru je rozvíjení potenciálu pro aplikaci jeho výsledků ve vzdělávání, archivech a muzeích a veřejných politikách a obohacení poznatků a odborných i veřejných debat o přechodu k imigrační společnosti v ČR i v Evropě.