Instituce, osobnosti, ideje a struktura vědy v českých zemích

Práce z Archivu Akademie věd, řada A, sv. 9

Publikace obsahuje pět statí autorů zabývajících se dějinami vědy, tak jak se odrážejí v životě vědců, existenci institucí, v nichž se sdružovali, a v jejich působení v české historii. Jejich práce sledují součinnost vědy a společnosti či vědy a kultury, roli a postavení vědy u nás. Především však obohacují znalosti o tom, jak instituce zakládané od konce 18. století, předchůdci dnešní Akademie věd, působily, reagovaly na soudobý stav vědecké práce, jak vědě pomáhaly či ji brzdily.

• Jan Janko, Přírodní vědy v českých zemích v polovině 19. století – instituce, osobnosti, ideje – podchycuje klíčové období, v němž se formovaly základy „české vědy“ a věda vůbec na našem území. Syntetická studie se v čtivém výkladu opírá o vlastní dějiny přírodních věd a doplňuje a uvádí širší společenské okolnosti i pro dříve otištěnou stať J. Hoffmannové, která se tématikou zabývala z pohledu společenských věd a v jejíž stati lze najít řadu komparativních dat (viz Práce z Archivu Akademie věd, řada A, sv. 8).
• Jiří Beran, Stanovy České akademie věd a umění – představuje svého druhu stručný náčrt nedlouhé historie této dosti zásadní instituce, sloužící od konce 19. století do počátku let padesátých století 20. podpoře vědy a umění pěstované českými odborníky a umělci. Postihuje je tak, jak se její děje nutně musely odrážet v základních normativech, jež odrážejí základní směřování této instituce, tužby a zájmy jejích členů.
• Jaroslava Hoffmannová, Prezidenti České akademie věd a umění – zaměřila svou práci faktograficky. Její příspěvek je podstatnou pomůckou pro příští badatele na tomto poli díky prakticky úplnému výčtu pramenů a přehledu literatury, které mohly být shromážděny pro studium života a díla všech sedmi prezidentů Akademie věd – J. Hlávky, A. Randy, K. Vrby, J. Zubatého, J. B. Foerstera, J. Šusty a Z. Nejedlého.
• Jiří Beran, Vznik zákona o Československé akademii věd v roce 1952 – věnuje pozornost postavení vědy, její existenční základny a jejích představitelů za totalitního komunistického režimu. Důležitý příspěvek pro syntézu o Československé akademii věd podchycuje její prehistorii a začátky a přispívá k zodpovězení otázky, co mohla znamenat ve svém centrálním postavení pro pěstování vědy v poúnorovém režimu.
• Pavel Kodera, Ústav pro stavbu měst při Masarykově akademii práce – sleduje jeden z mnoha organizačních článků, kterými tato Akademie ve své široce chápané oblasti činnosti přispěla ke kultivaci průmyslového a technického vývoje. V náčrtu působnosti Ústavu je zdůrazněna role instituce, jež nepochybně přispěla k vývoji urbanismu na našem území.